Proč jsem se rozhodla psát blog?

Na začátku byla otázka

Jak mohu být prospěšná? Jak žít svůj sen a zároveň dělat něco, co má smysl?

Jak se můžete dočíst v mém příběhu, náplň svého života jsem hledala dlouho. Zabývám se duchovními tématy i osobnostním rozvojem, ale stále jsem nenacházela to ONO, co by mě naplňovalo, jak jsem si představovala.

V mé mysli jsem často nacházela příkaz: „Piš!“… No dobrý, říkala jsem, co asi tak mám psát? A myšlenku jsem potlačila. Ona ale přicházela znovu a znovu… a já ji znovu a znovu odsouvala. Psala jsem, to ano, ale jen tak pro sebe, někdy jsem rozmlouvala se svými průvodci. Nikdy bych nedala nikomu nic ze svých úvah přečíst. Byly moc osobní.

Postupem času jsem zjistila, že jak moje cesta vedla dál, setkávala jsem se opět s výzvami, které jsem už tolikrát ze strachu vzdala. Těch strachů bylo mnoho.
Většina pramenících z nezdarů, nebo převzatých programů v dětství. Některé byly po zamyšlení směšné. Ale byly tam…

Spousta lidí se takto točí v kruhu celý život, jiní hledají cestu ven, ale zaseknou se na stejné výzvě. I já tím procházím. Některé věci už mám zpracované a tak vím, že mohu předat inspiraci.

I na začátku tohoto projektu byl vnitřní dialog…

„Utečeš, nebo se za ten strach podíváš?“

„Uff… Tentokrát to udělám jinak. Podívám se dál, co pro mě život chystá krásného… otevřu se světu a nechám stíny padnout za sebe. “

„Budu psát, budu tvořit.“

„O čem budeš psát?“

„O všem, co jsem se naučila… a i o tom, co se ještě učím. O cestě k sobě, o uzdravení své duše, plnění snů, o zdraví, o lásce, o Bohu, o kamenech… těch témat, ze kterých vybírat, je mnoho.“

„Konečně! Tak tedy hodně štěstí.“

„Děkuji, můj vnitřní příteli. Drž mi pěsti.“

A tak jsem vykročila do neznáma

Vyzbrojená nadějí a vírou, že mě kdosi vede. Rozhodnutá být sama sebou- hledající, milující, trochu praštěná, trochu přisprostlá, uvnitř romantická, někdy cynická, ale hlavně svá.

Děkuji všem čtenářům, že i oni se podílejí na této plavbě životem a nechávají se unášet po vlně radosti a lehkosti. Ať už jste na můj blog zavítali ze zvědavosti, hledající inspiraci, nebo z jiného důvodu- Vítejte a buďte sami sebou.

S Láskou Káťa